proč mě pleonasmy vždycky rozesmějí

Vždycky, když slyším větu: V zápase o pohár Stanley cupu zvítězil ten a ten - musím se smát. Radost mi neudělá vítěz zápasu, ale samotný fakt, že cup - pohár  už jednou ve sdělení je. Takže vlastně fundovaní sportovní komentátoři se dopouští pleonasmu: V zápase o pohár Stanleyho poháru atd. Je to v podstatě to samé, jako když blahé paměti pánové Šimek s Grosmanem nám sdělovali, že nejhorší kombinace je, když je někdo obézní a ještě k tomu tlustej. To byl ale humor a myslím, že dobrý humor.


Pleonasmus, nověji již prý se „z“ pleonazmus (zatím obojí správné) je z řeckého πλεονασμóς - pleonasmos a znamená nadbytek. Je to stylistický útvar, který vzniká užitím pro vyjádření dané myšlenky nadbytečným počtem slov. S pleonasmy se setkáváme i přes jistou komičnost docela běžně. Stačí si vzpomenout. Magické kouzlo přeložíme do jazyka českého jako kouzelné, kouzelnické kouzlo. Hlavní protagonista má správně znít hlavní postava, slovo protagonista samo o sobě vyjadřuje hlavní postavu. Velmi běžné bývá: Zraněný byl hospitalizován v nemocnici. Ha, ha. Pokračuji dále a uvědomuji si jak kecáme a kecáme…

Jedinečný unikát, původní originál, hovězí biftek, hvězdná konstelace, lidová demokracie, časová chronologie, časový harmonogram, připravený preparát, poslední derniéra, závěrečné finále, manuální zručnost, dárek zdarma, výroční jarmark, perfektní dokonalost, to už fakt řičím smíchy a uvědomuji si, že tyhle tlusté a ještě ke všemu obézní složeniny jsou na denním pořádku v naší řeči docela běžné.  

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč