proč se brněnskému nádraží říká rola

Nádraží bylo postaveno roku 1839 přímo v historickém centru Brna, odkud je dodnes pohodlný přestup do všech koutů města. Dvacet let tvrdí různí lobisté a developeři, že nádraží je nevyhovující a míní ho přesunout o 800 metrů k jihu, kde nakoupili pozemky. Můj děda říkal, že se o to snaží už 100 let.

Nádraží má čtyři nástupiště a šest kolejí do S. Posunovačům se špatně vyvěšují a zavěšují v oblouku lokomotivy. Ti jsou také jediní, kteří by si mohli na to stěžovat. U svých nadřízených ale nepochodí, jedině by uspěli na pověstné lampárně. Lampárna byla původně na legendárním pátém perónu, později na druhém (viz obrázek) na jižním zhlaví a i ta je již dvacet let zrušena.

Nádraží má ještě kusý pátý a šestý perón. Jednou ujelo ze Střelic pět nákladních vozů naložených kládami. Celou cestu je to z kopce. Prorazily rychlostí 140 km šturc (kusou kolej), zeď, přejely širokou ulici a zabodly se naproti do Čedoku. Asi chtěly cestovat dál. Klády se rozsypaly všude okolo jako sirky. Nikomu se nic nestalo – bylo půl páté ráno.

Obyčejní lidé mají brněnské nádraží rádi. Říkají mu rola. Pojmenování Rola pochází z němčiny a je to zkratka Rolende Landstrase tj. pohybující se silnice. Lidé ve funkcích napojení na miliardové toky chtějí nádraží přesunout. Vyhlásili dokonce referendum a dali alibisticky rozhodnout lidu. Ne ale těm desítkám tisíc, co dráhu každý den využívají k dojíždění za prací, ale místním, co jezdí maximálně v neděli na hříbky. I přesto, že drtivá většina byla proti přesunutí nádraží, chybělo do platnosti referenda pár procent účasti.

Brňák by řekl: „Co furt fajrujó. Je to kósek na šalinu, čára je za rohem a že só krátký peróny? Córák má dneska zase tři vagóny, jak za Rakóska a vejdó se zase na rovnó.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč