proč vyšašit

Když jsem se poprvé setkal se slovem vyšašit, líbilo se mi, tušil jsem jeho význam a byl jsem překvapen, že jsem se s ním potkal až nyní. Podle etymologa Jiřího Rejzka souvisí s pojmenováním hry šachy. Připomněl jsem si také, že ze stejného zdroje, tedy z perského šáh, král, pocházejí i slova šašek a šaškárna a také pojmenování dětské hry Škatulata, hejbejte se. A pak narazil jsem i na sloveso vyšašit, které sice vypadá příbuzně, ale význam je jiný.

Jako význam bych uvedl notoricky známou repliku z filmu: „Šest dní a sedm nocí“, kdy pasažérka malého letadla (hraje ji Anne Heche), které ztroskotalo na pustém ostrově, tvrdě vyčítá pilotovi (Herrison Ford), že nedokáže z této bezvýchodné situace najít řešení. Pilot jí vysvětluje: „Co vy si vlastně o mně myslíte, že jsem člověk, kterýmu dáte kapesní nožík a do půl roku tu bude stát obchodní dům?!“ A zde se právě nabízí věta, kterou by pasažérka nejraději od pilota slyšela: „Dejte mi kapesní nůž a já už to nějak vyšaším.“

Pátrání po původu tohoto hezkého slova je ale složité. Heslo vyšašit se v žádném z našich etymologických slovníků nevyskytuje a o původu již vůbec nic. Jakousi stopu jsem našel pouze v článku Evy Havlové v časopise Naše řeč z roku 1978. Eva Havlová probírá slovo šášeň, což je pojmenování jednoho měkkýše, který je vážným škůdcem lodí a dřevěných staveb; navrtává je. Výkladů ruského slova je několik, naše lingvistka dává přednost tomu, který jméno měkkýše spojuje s ruským rovněž nářečním šašiť, hemžit se, hrabat se, babrat, piplat se v něčem. A velmi opatrně dodává, že „jen jako velmi nejisté příbuzenstvo bychom k němu mohli připojit ...české vyšašit něco." 

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč