proč se říká na plný kule...

     ...když po kulích, koulích nebo gulích není široko daleko ani vidu ani slechu. Pustil si rádio na plný kule. Prý. Rozhodně tím autor této věty nechtěl sdělit, že přístroj upustil na hromadu kulí, ale je jasné, že si zesílil hlasitost na maximum. Podobné je to i s ostatními audio i video přístroji u kterých se volume vyskytuje.

     Projel zatáčku na plný kule. Ani zde se řidič nekoulel po koulích, ale jel na plný plyn. Mohu s jistotou říci, že jediné koule v automobilu, které se tam vyskytují, jsou ty, které nastoupili s řidičem, případně se spolujezdci a to ještě jen mužského rodu.
 
    Příkladů plných kulí a koulí je víc než dost a sdělení vyjadřuje jakési maximum, které dokážeme ze situace vyždímat. Žijem na plný kule, zábava se rozjela na plný kule, schýza na plný kule, čerpadlo valilo na plný kule, stream na plný kule, dokonce skupina DeBill Heads pokřtila nové CD „Na plný kule" ačkoliv ani v jednom textu není o kulích ani zmínka. Kde se tohle přirovnání vlastně vzalo? Každý tomu rozumí a přitom vysvětlení nikde, dokonce ani na mnoha tisících internetových stránkách, kde se toto ustálené spojení vyskytuje, nenajdete.
 
    Nějak to šlo mimo mě a nevěnoval jsem tomu pozornost. Začal jsem pátrat teprve když jsem zaslechl kdesi větu: „Já se z toho psa zblázním, ta sousedovic Besina musí snad hárat na plný kule?!" Tak to mě dostalo. Nevím, sousedovic Besinu znám a není to žádný hermafrodit, ale normální fenečka. 

     Možná, že slovní spojení: „Na plný kule", vzniklo v dobách kolektivizace v 50. letech minulého století, jako projev lidové slovesnosti. Provokativní píseň: „Já mám plný kule, ty máš plný kule, my jsme všichni kulaci, skopem všechny bolševiky, nebudou z nás Burlaci, byla známá všude. Během několika málo let prodělali občané obrat o sto osmdesát stupňů od militantních odpůrců kolektivizace k jejím velebitelům a vystřídala ji báseň recitovaná po skončení oficiálních zasedání ústředního výboru, které se obvykle odbývaly u několika skleniček. Poéma: „Kádrováku kádrováku, pilný si ty velice, mamu stranu nepřevezeš, obě byly dojnice," Bývalo slušností přidat k ní i obálku. Tak v tomhle ohledu se u nás nic, krom názvu strany, nezměnilo. Ale to jsem si odskočil.

     Takže s kulema mi bylo jasno. Až do minulého týdne. To mi bulvár oznámil, že Jiří Hudler koule nemá. Článek se zanedbatelnou karmou, takže zde ani neuvádím odkaz, ovšem tedy krom titulku hodný genia. Kdo by si nekliknul, že jeden z našich nejlepších hokejistů je nemá. Kdo by si nekliknul pro vysvětlení. A hle. Hudler jen oznámil, že nemá koule, tedy tušení, že by se měl své expřítelkyni Simoně Krainové za cosi omluvit.
    
     Tak kdo ví, jak to s těma kulema a koulema doopravdy je. O tom nemám vlastně koule ani já...

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč