proč se říká: "starý paprika"

Všichni tušíme, že starým paprikou označujeme staršího muže, usedlého, až příliš usedlého, v pozadí pak cítíme jeho zatrpklost a dokonce nerudnost. Stáří není nic moc.

Paprika se jako označení ostrosti a štiplavosti dostala do Evropy dokonce ze dvou stran. Jednak jako "turecký pepř" z Východu a také jako indický nebo "indiánský pepř". Nový akademický slovník cizích slov uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a do češtiny se dostalo přes maďarštinu. Mohlo by to naznačovat, že takový starý paprika je věčně ostře nabroušený stařík a klasický cholerik typu Luise de Funese. („Sem se mi dívej!“)

Ale! Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které ve významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka.

Ovšem podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním (často se zde vyskytuje podobné přiklonění) ke slovesu prdět. Ať je pravda o původu jakákoli, každopádně bychom toto označení hodnotili jako hanlivé. Vzhledem k velké zásobě pejorativních pojmenování se v češtině možná dnes už se starým paprikou nesetkáme tak často, přesto v úplné zapomnění nezapadlo.

A ještě malá poznámka. Ačkoliv paprika je rodu ženského, starým ženám se stará paprika neříká.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč