proč se desetikoruně říká pětka

Snad se nenajde nikdo, kdo by nevěděl, že se desetikoruně říká pětka. Jak k tomu došlo již tak známé není. Roku 1892 proběhla v Rakousku-Uhersku peněžní reforma. Do tohoto roku se v našich zemích platilo zlatými neboli zlatkami, německy Guldeny (gold). Reforma zavedla koruny. Kromě přejmenování měny šlo vlastně o devalvaci, znehodnocení. Hodnotu dřívějšího jednoho zlatého teď měly dvě koruny. A protože lidé jsou, byli a budou konzervativní, dlouho si novou měnu takříkajíc přepočítávali do staré. Takže dvoukoruna pro ně byla zlatka a desetikoruna pětka. V některých krajích se užívalo k označení dvacetikoruny desítka.

Proto se také nelze divit tomu, že pětikoruně se říká bůr (bůra). Pochází z argotu (tajné zločinecké mluvy), a to z argotu německého. Tam prý bylo slovo bor, které znamenalo hotové peníze, peníze takříkajíc na dřevo. A bor snad byla zkomolenina německého Bargeld, které rovněž znamená hotové peníze.

V lidové mluvě a v hantýrce pak padesátikoruna je nazývána pade, pětistovka pětibába, tisícovka pak litr, tác nebo talíř. Snad jenom proto, že začíná na „t“, ale dost možná, že tomu bylo jinak. Slovo tác může někomu připomenout ono biblické přinést někomu něco na stříbrném tácu pod nos a talíř zase pochází z francouzštiny a úplný původ má v hovorové latině, ve slovese taliare, větší deska na krájení.

Pokročíme-li ještě výše pak milion je meloun nebo mega a zbude nám jediný nevysvětlitelný pojem – kilo! (Příp. dvoukilo) Zatímco všude jinde označuje předpona kilo 1000 (kilogram, kilometr, kilokalorie, kilojoule atd.), zde osamostatnělé kilo jako podstatné jméno rodu středního změnilo svoji hodnotu na 100.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč

Proč se vindra nedá rozměnit
Proč byly grešle zlámané