proč se táhne právě červená nit

Často to slýcháváme: "Táhne se jako červená nit.“ Znamená to jakýsi jednotící faktor, který naznačuje vnitřní souvislost děje, nebo různých dějů,  případně sérii událostí, ústřední myšlenku. Velmi rád toto rčení používal například prezident Edvard Beneš. Když někde uslyšíte, nebo si přečtete, že něčím se táhne červená nit, spojuje je to, sjednocuje a pro určité souvislosti se stává jakýmsi společným jmenovatelem. Před vysíláním například uvedou, že  filmem se jako červená nit  táhne nemilosrdné nastavování zrcadla měšťácké společnosti, ve které alfou a omegou jsou peníze. Buďte si jisti, že to zrcadlo bude nastavené a potáhne se...

Jenomže nabíledni je otázka proč! Proč právě červená a proč právě nit? Mohou zato zloději. Krade se všude. Krade se u nás, krade a kradlo se i v Británii a kradlo se i u britského námořnictva a je docela znám případ týkající se námořních lan. Takové lano bývalo dost cenná věc a tudíž i předmět zájmu zlodějů. Britský stát se bránil tím, že do všech státních lodních lan se vplétala barevná nit, která byla prakticky z lana neodstranitelná.  Šlo tedy o stejný princip jako když my dnes barvíme lehké topné oleje.

To, že se červená nit dostala do rčení v celé Evropě, ale nevzešlo z Anglie. Zavinil to Johann Wolfgang Goethe. Ve svém románu Spřízněni volbou vzpomněl na označení britských lan a poprvé užil obratu červená nit. Mohl užít jakékoliv barvy, neboť Britové používali všech barev podle místa výroby. Snad ale básník znal jen lana z Portsmontu, kde výrobci používali barvu červenou. Možná také, že Goethe použil výraznou červenou, která se hodí nejen pro vpletení do lan, ale i do básnických obratů, z nichž pak úsloví vznikají.
 

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč