proč slovo zhůvěřile známe a nevíme co to je
| Myslím, že není nikoho, kdo by slůvko zhůvěřile používal. Všichni ale víme, že bylo použito pouze jednou v písničce Trezor, kde Karel Gott zpívá: „Potom ale v naší vile, chovala se zhůvěřile, aby měla správné klíma, dal jsem ji do trezoru, ať v klidu dřímá." Tedy jak se chovala dáma, že ji musel autor textu Rostislav Černý zavřít do trezoru? Nezoufej ó jéjéjéje! Nakonec se přece jenom něčeho dobereme. Zhůvěřile je přesně ten příklad něčeho, co sice jako existuje, ale nikdo to nepoužívá a nikomu to neschází a nikdo to nepotřebuje a nikdo ani neví co to pořádně znamená. Autoři textu jsou vlastně básníci. Snad proto se říká: "Co tím chtěl básník říci?" Snad proto básně moc nefrčí. Nerozumíme jim. Snad proto zhůvěřilost ani za čtyřicet let od svého vzniku v žádném významovém slovníku nenajdeme. |
|
| číslo | singulár | plurál | ||||||
| rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský |
ženský | střední |
| nominativ | zhůvěřilý | zhůvěřilý | zhůvěřilá | zhůvěřilé | zhůvěřilí | zhůvěřilé | zhůvěřilé | zhůvěřilá |
| genitiv | zhůvěřilého | zhůvěřilého | zhůvěřilé | zhůvěřilého | zhůvěřilých | zhůvěřilých | zhůvěřilých | zhůvěřilých |
| dativ | zhůvěřilému | zhůvěřilému | zhůvěřilé | zhůvěřilému | zhůvěřilým | zhůvěřilým | zhůvěřilým | zhůvěřilým |
| akuzativ | zhůvěřilého | zhůvěřilého | zhůvěřilou | zhůvěřilé | zhůvěřilé | zhůvěřilé | zhůvěřilé | zhůvěřilá |
| vokativ | zhůvěřilý | zhůvěřilý | zhůvěřilá | zhůvěřilé | zhůvěřilí | zhůvěřilé | zhůvěřilé | zhůvěřilá |
| lokál | zhůvěřilém | zhůvěřilém | zhůvěřilé |
zhůvěřilém |
zhůvěřilých | zhůvěřilých | zhůvěřilých | zhůvěřilých |
| instrumentál | zhůvěřilým | zhůvěřilým | zhůvěřilou | zhůvěřilým | zhůvěřilými | zhůvěřilými | zhůvěřilými | zhůvěřilými |
Slovo zhůvěřilý můžeme i stupňovat: zhůvěřilý, zhůvěřilejší, nejzhůvěřilejší. To bude ale asi tak všechno co s tím můžeme dělat. Ve tvaru příslovce, jak se vyskytuje v písničce, pak nejde dělat vůbec nic. Tak aspoň třešinku nakonec a prozradím význam.
Kořen slova zhůvěřilý pochází pravděpodobně ze staročeského uvirý (křivý) a uchovalo se i v některých nářečních výrazech. K rozšíření slova došlo teprve v 60. letech 20. století právě s písní Trezor a počalo se používat pak i v literatuře. Podle jiné teorie vychází ze slova zdůvěřiti. Jak se tedy ona dáma chovala, že musela být zavřena do trezoru? Pravděpodobně se vykřivila a počala se chovat na mistrův vkus příliš důvěrně. Mistr z jejího přítulného a uvolněného chování asi dostal bobky a tak ji raději zpacifikoval.
Náhle se ale dozvídám, že slovo zhůvěřilý existovalo ve slovníku takzvané zlaté mládeže pražské v 60. letech minulého století a znamenalo zhovadile, tedy hovadsky. Tedy chovala se jako to hovado. Bodejť by se tedy mistr Karel zachoval jinak.
Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další: Proč
 Předchozí | Další  |
