proč na pospas i napospas

Když si budete chtít dát předkrm někde v Itálii, budete chtít antipastu, tedy předkrm, italsky anti – před, pasta – těstoviny, ale obecně i jídlo. Opakem pak je právě pospas, běžně ve rčení nechat něco nebo někoho na konec, na pospas. Význam slova pospas je tedy zákusek, ta oblíbená tečka závodních jídelen. Jeho základ  je latinský a slovem postpasto (zjednodušeně pospasto) označovali Italové od renesance to, co se podávalo po hlavním jídle, tedy cukrovinky, pamlsky, ovoce apod. K nám se toto slovo v původním významu dostalo po Bílé hoře, kdy se k nám nahrnulo množství románské šlechty, a z toho, že se na začátku 18. století objevuje v jednom českém kázání, můžeme soudit, že už bylo kazateli i posluchačům známé a význam jasný. Nechat někoho nebo něco na konec, na holičkách, bez pomoci, nechat ho osudu, na pospas.

Původně se výraz používal v množném čísle. Tehdy v hojně čtené Kollárově básncké skladbě Slávy dcera se píše: „Večer, když dokonaly kvasy, zrádce hostům svojím předložil hlavy našich knížat na pospasy“. Postupně však převládlo číslo jednotné a nakonec se slova pospas začalo používat pouze ve spojení předložkovém (na pospas, v pospas, ku pospasu). V té době se na původní význam postupně zapomnělo a ustálil se význam nový. Slova pospas se nyní užívá pouze s předložkou. Dnes už téměř necítíme, že šlo o výraz předložkový a chápeme celý obrat jako jedno slovo. Proto můžeme psát na pospas i dohromady napospas.

Líbilo se vám kocourkové? Tak se mrkněte na další:  Proč